Od st\u0159edy m\u00e1m krizi. Velikou. Nem\u016f\u017eu se zbavit pocitu, \u017ee jsem p\u0159ed rokem a p\u016fl v Matale zvolila \u0161patnou cestu. A \u017ee to determinovalo celej n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok a p\u016fl. \u017de jsem ztratila \u010das. \u017de jsem na tom mohla b\u00fdt u\u017e daleko l\u00edp. \u017de to nemuselo bejt tak moc fucked up. Ztracen\u00e1 ve spir\u00e1le coby kdyby. A d\u00edky fuckin feedback loop from hell se akor\u00e1t cykl\u00edm v\u00edc a v\u00edc a vrt\u00e1m hloub\u011bjc a hloub\u011bjc. \u017divot nem\u00e1 smysl. Zase.<\/p>\n\n\n\n
Bud\u00edk ve 4, v noci jsem toho moc nenaspala, proto\u017ee coby kdyby v Matale. Odchod v 6 nestihnu. Odchod v 6:30 taky ne. Objedn\u00e1v\u00e1m Bolt a sm\u011bju se sama sob\u011b, \u017ee za n\u011bj d\u00e1v\u00e1m stejn\u011b jako za l\u00edstek Praha \u2013 V\u00edde\u0148. Pr\u0161\u00ed, fouk\u00e1 a na zemi le\u017e\u00ed zbytky v\u010derej\u0161\u00edho sn\u011bhu. \u201eKampak takhle v sobotu r\u00e1no?\u201c Pt\u00e1 se pan Ukrajinec za volantem. \u201e\u00c1le do pr\u00e1ce. J\u00e1 d\u011bl\u00e1m kafe v pek\u00e1rn\u011b, v\u00edte. A pak do V\u00eddn\u011b, m\u00e1m tam kamar\u00e1dku. A co vy? \u0158\u00edd\u00edte v noci, nebo a\u017e takhle r\u00e1no?\u201c \u201eA\u017e r\u00e1no, v noci ne. V noci je to \u0161patn\u00fd. Jako ty lidi n\u011bkdy.\u201c \u201eCh\u00e1pu.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Pr\u00e1ce. \u201eDneska to bude dlouh\u00fd.\u201c A taky je. \u00danava, \u0161edivo, temno, bolest hlavy, pomal\u00fd p\u00edsni\u010dky a st\u00e1tn\u00ed smutek. V poledne je minuta ticha. Jdu ven, ale \u017e\u00e1dn\u00fd zvony nesly\u0161\u00edm. Email o v\u00fdluce vlaku. Hur\u00e1. Kone\u010dn\u011b jsou 4. Pur\u00ed, moje nap\u016fl bulharsk\u00e1 kamar\u00e1dka, kter\u00e1 se jmenuje jako indick\u00fd j\u00eddlo. \u201e\u010c\u00e1u.\u201c Obj\u00edm\u00e1me se. Spo\u010d\u00edtat kasu, uklidit, p\u0159evl\u00edknout, pop\u0159\u00e1t hezk\u00fd sv\u00e1tky a adi\u00e9. Cesta na Hlav\u00e1k. Tenhle den u\u017e m\u00e1 nejm\u00ed\u0148 100 hodin. Tma a d\u00e9\u0161\u0165. Pur\u00ed jezd\u00ed r\u00e1da metrem a j\u00e1 ne. Ale te\u010f to d\u00e1v\u00e1 smysl, tak\u017ee jedeme metrem. Hlav\u00e1k. J\u00e1: \u201eHele, j\u00e1 nem\u00e1m mobil.\u201c Objedn\u00e1v\u00e1me mu Bolta ze Z\u00e1h\u0159ebsk\u00fd na Wilsonovu. Jen\u017ee \u0159idi\u010d ho odm\u00edtne vz\u00edt. Chci odjet bez mobilu. A pak taky nechci odjet v\u016fbec. \u201eNen\u00ed to u\u017e trochu moc znamen\u00ed? Poje\u010fme se ke mn\u011b vyspat a vsta\u0148me r\u00e1no na prvn\u00ed vlak. Bez v\u00fdluky.\u201c \u201eNe, jedeme dneska,\u201c Pur\u00ed je nekompromisn\u00ed. Objedn\u00e1v\u00e1 Bolt a vyr\u00e1\u017e\u00edme na oto\u010dku pro telefon. P\u00e1tej hovor do pr\u00e1ce. Chud\u00e1k Mon\u010da, na\u0161e guest relations, kter\u00e1 to se mnou ob\u011btav\u011b \u0159e\u0161\u00ed. Telefon v kapse, zp\u00e1tky na Hlav\u00e1ku. 4 minuty do vlaku. \u201eCo\u017ee? Tolik? Co budeme d\u011blat?\u201c Vtipkuju. Sed\u00edm v kup\u00e9 a Pur\u00ed za oknem kou\u0159\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Cesta. Jsem na energetick\u00fd nule. Ale te\u010f u\u017e vd\u011b\u010dn\u00e1, \u017ee m\u011b Pur\u00ed skrz v\u0161echny ty peripetie dovlekla a\u017e sem. Vlak. Na cest\u011b. Po stra\u0161n\u011b dlouh\u00fd dob\u011b. Poprv\u00e9 od dubna. Podruh\u00e9 v tomhle roce. A po sedmi m\u011bs\u00edc\u00edch venku z Prahy. V Bene\u0161ov\u011b le\u017e\u00ed sn\u00edh. Sm\u011bjeme se blbostem. Ba\u0161t\u00edm v\u00e9\u010du z krabi\u010dky. Kone\u010dn\u011b je mi dob\u0159e. Poprv\u00e9 po n\u011bkolika dnech je mi dob\u0159e. Kone\u010dn\u011b se c\u00edt\u00edm zase jako j\u00e1. Zp\u00e1tky. Miluju b\u00fdt na cest\u011b. Pot\u0159ebovala bych n\u011bjakou dlouhou a monot\u00f3nn\u00ed na srovn\u00e1n\u00ed my\u0161lenek. Fantaz\u00edruju o Transsibi\u0159sk\u00fd magistr\u00e1le. Sed\u011bt tak te\u010f v tom vlaku cel\u00fd t\u00fddny.<\/p>\n\n\n\n
Pov\u00edd\u00e1n\u00ed. H\u00e1z\u00edm ze sebe svoj\u00ed existenci\u00e1ln\u00ed krizi. Zat\u00edmco Pur\u00ed pro\u017e\u00edv\u00e1 svoji moment\u00e1ln\u00ed ADHD krizi a nen\u00ed schopn\u00e1 z\u016fstat sed\u011bt. \u201eNo tak s tebou asi na tu Transsibi\u0159skou magistr\u00e1lu nepojedu.\u201c Pov\u00edd\u00e1m o tom, jak jsem fucked up. Jak jsou ob\u011b moje \u010d\u00e1sti zklaman\u00fd, vyho\u0159el\u00fd a bez vize. Ta spont\u00e1nn\u00ed dobrodru\u017en\u00e1 i ta workoholick\u00e1 organizovan\u00e1. Vyrostla jsem na filmech, kn\u00ed\u017ek\u00e1ch a snech o dobrodru\u017en\u00fdm \u017eivot\u011b. Pak pro\u017e\u00edvala jednu deziluzi za druhou, kdy\u017e \u017eivot takovej nebyl. A\u017e jsem si \u0159ekla dost a film si na s\u00edlu prosadila. Netu\u0161e, \u017ee si t\u00edm zad\u011bl\u00e1v\u00e1m na je\u0161t\u011b daleko v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9m. \u017de takovou intenzitu neudr\u017e\u00edm v\u00edc ne\u017e p\u00e1r let. \u017de po tom, co prob\u011bhnou z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd titulky, mi z\u016fstane je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed pr\u00e1zdno ne\u017e d\u0159\u00edv. A \u017ee se p\u0159iprav\u00edm i o nad\u011bji a vizi do budoucna. Mot\u00e1m se v kruhu beznad\u011bje, demotivace, v\u00fd\u010ditek a ztr\u00e1ty smyslu. \u201e\u017divot je sp\u00ed\u0161 seri\u00e1l ne\u017e film.\u201c Sna\u017e\u00ed se m\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dit Pur\u00ed. \u201eJen\u017ee m\u011b seri\u00e1ly nikdy nebavily.\u201c Jsme ve Vesel\u00ed nad Lu\u017enic\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
V\u00fdluka. Chceme j\u00edt strategicky za davem. Nane\u0161t\u011bst\u00ed dav jde strategicky za n\u00e1mi. P\u00e1n mluv\u00edc\u00ed n\u011bmecky n\u00e1s po\u010d\u00edt\u00e1 a \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee p\u0159ijede autobus. Jsme v n\u011bjak\u00fd prdeli, je tma a tenhle den u\u017e m\u00e1 aspo\u0148 200 hodin. Pur\u00ed kou\u0159\u00ed pod cedul\u00ed N\u00e1hradn\u00ed autobusov\u00e1 doprava. V autobuse hraje ABBA. A pak The Sound of Silence. Zrovna kdy\u017e se mi hlavou obrac\u00ed posledn\u00edch n\u011bkolik let. Nediv\u00edm se ni\u010demu. Chv\u00edli je\u0161t\u011b pokra\u010duju v pov\u00edd\u00e1n\u00ed o krizi. O tom, jak jsem celej \u017eivot sk\u00e1kala z p\u0159\u00edb\u011bhu do p\u0159\u00edb\u011bhu. Jak jsem toho za 25 let za\u017eila tolik, \u017ee te\u010f m\u00e1m pocit, \u017ee u\u017e nic nen\u00ed nov\u00fd. \u017de u\u017e jenom v r\u016fzn\u00fdch obm\u011bn\u00e1ch opakuju to, co se stalo. Stejn\u00fd f\u00e1ze, stejn\u00fd kroky, stejn\u00fd \u0159e\u0161en\u00ed. A nen\u00ed to \u00faleva, ale \u00fanava. Pur\u00ed si mysl\u00ed, \u017ee se to s \u010dasem zlep\u0161\u00ed. J\u00e1 taky. Jen nev\u00edm, jestli chci a zvl\u00e1dnu je\u0161t\u011b \u010dekat. V druh\u00fdm autobuse ml\u010d\u00edme, proto\u017ee n\u00e1m je ob\u011bma blb\u011b. A horko. Ale jsme v Rakousku. \u201ePolizei.\u201c Hl\u00e1s\u00ed Pur\u00ed. \u201eKino.\u201c Hl\u00e1s\u00edm j\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Zp\u00e1tky ve vlaku. D\u011bl\u00e1me si z kup\u00e9 leti\u0161t\u011b. Protahuju se. Pur\u00ed nasazuje masku na o\u010di. Sp\u00edme. Jsem p\u0159ikryt\u00e1 kab\u00e1tem a je mi trochu zima. Hodinka sp\u00e1nku a bud\u00edm se jako znovuzrozen\u00e1. Energie zp\u00e1tky. Krize tatam. My\u0161lenky na smrt st\u0159\u00edd\u00e1 chu\u0165 do \u017eivota. \u201eHele ono mo\u017en\u00e1 fakt sta\u010d\u00ed si s n\u011bk\u00fdm popov\u00eddat, naj\u00edst se, vyspat a \u010dlov\u011bk je zase dobrej.\u201c Je p\u016flnoc a cht\u011bla bych espresso. P\u0159em\u00edt\u00e1m, jestli stihnu posledn\u00ed tramvaj z n\u00e1dra\u017e\u00ed ke Stephanie. \u201eKone\u010dn\u00e1.\u201c Hl\u00e1s\u00ed n\u00e1m pan pr\u016fvod\u010d\u00ed. \u201eJak jako kone\u010dn\u00e1? V\u017edy\u0165 tam m\u00e1me b\u00fdt a\u017e za 15 minut. A tohle nen\u00ed n\u00e1dra\u017e\u00ed Franze Josefa.\u201c \u201eKone\u010dn\u00e1.\u201c Trv\u00e1 na sv\u00e9m pr\u016fvod\u010d\u00ed. \u201eAle my m\u00e1me p\u0159ece na l\u00edstku naps\u00e1no\u2026\u201c \u201eKone\u010dn\u00e1, hl\u00e1sil jsem to.\u201c Trv\u00e1 na sv\u00e9m l\u00e1manou angli\u010dtinou. Ok, protiargumet na hl\u00e1\u0161en\u00ed v n\u011bm\u010din\u011b, zat\u00edmco jsme ob\u011b spaly se sluch\u00e1tky na u\u0161\u00edch asi nem\u00e1me. \u201eJ\u00e9, \u0161\u0165astn\u00fd a vesel\u00fd!\u201c Obj\u00edm\u00e1me se v noci v zim\u011b na schodech n\u00e1dra\u017e\u00ed, na kter\u00fd jsme v\u016fbec necht\u011bly dojet, a p\u0159est\u00e1v\u00e1me brblat. \u201eAle je to tady hezk\u00fd,\u201c komentujeme dla\u017edi\u010dkami oblo\u017een\u00fd podchod.<\/p>\n\n\n\n
Tentokr\u00e1t jsem p\u0159i smyslech zase j\u00e1. Pur\u00ed, kter\u00e1 se vzbudila o 20 minut pozd\u011bjc ne\u017e j\u00e1, se je\u0161t\u011b neprobrala. Tak\u017ee d\u00e1v\u00e1m instrukce, hled\u00e1m n\u00e1hradn\u00ed spoj a zji\u0161\u0165uju, \u017ee ztr\u00e1ty jsou docela rozumn\u00fd. B\u011bhem n\u011bkolika minut u\u017e nastupujeme do dal\u0161\u00edho vlaku. P\u0159estup \u010d\u00edslo dva. U6. \u201eTo je jako die U-Bahn \u2013 nadzemn\u00ed dr\u00e1ha?\u201c Vzpom\u00edn\u00e1m na hodiny n\u011bm\u010diny na z\u00e1kladce. M\u00e1m rozvernou n\u00e1ladu, po\u0159\u00e1d hled\u00e1m to espresso a mrz\u00ed m\u011b, \u017ee nejsem v It\u00e1lii. \u010cty\u0159i minuty voln\u00fdho \u010dasu tr\u00e1v\u00edme rozm\u00fd\u0161len\u00edm, jestli bychom si m\u011bly koupit l\u00edstek nebo jet na \u010derno. \u201eJakoby vyhodili n\u00e1s z na\u0161eho spoje, mn\u011b se to zd\u00e1 mor\u00e1ln\u011b v po\u0159\u00e1dku. A na \u0161t\u011bdrej den o p\u016flnoci to snad nikdo kontrolovat nebude, ne?\u201c O dv\u011b minuty pozd\u011bji stoj\u00edme s l\u00edstkem p\u0159ed \u0161t\u00edpa\u010dkou a klademe si znovu stejn\u00e9 ot\u00e1zky. Na\u010de\u017e v moment\u011b, kdy p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed na\u0161e U6, ob\u011b \u0161t\u00edpeme l\u00edstky a nastupujeme. \u201eP\u0159ece si nenech\u00e1m d\u00e1t pokutu na V\u00e1noce.\u201c J\u00e1 vystupuju d\u0159\u00edv, lou\u010d\u00edme se.<\/p>\n\n\n\n
Jsem na cest\u011b. Zas chvilku sama. Zas ten opojnej moment nezn\u00e1ma p\u0159ede mnou. Hladina dopaminu stoup\u00e1. M\u00e1m svoj\u00ed drogu zp\u00e1tky. Raduju se, jak je mi dob\u0159e, a z\u00e1rove\u0148 u\u017e dop\u0159edu vid\u00edm to peklo, a\u017e vystoup\u00edm za t\u0159i dny zp\u00e1tky v Praze. Z\u00e1vislosti jsou svin\u011b. Ale te\u010f je to jedno. Johnny Cash v u\u0161\u00edch a \u0165apu no\u010dn\u00ed V\u00eddn\u00ed. Jsem tady poprv\u00e9. Kouk\u00e1m do zhasnut\u00fdch v\u00fdloh, fot\u00edm si so\u0161ky indi\u00e1n\u016f. A p\u0159itom mi hraje v u\u0161\u00edch \u201eAs they thundered through the sky. For he saw the riders coming hard. And he heard their mournful cry. Yippie-yi-o. Yippie-yi-yay. Ghost riders in the sky.\u201c Fot\u00edm kostel. A Johnny Cash pokra\u010duje \u201eI\u2019ve been everywhere, man. I\u2019ve been everywhere, man.\u201c<\/p>\n\n\n\n
B\u00e4ckerstra\u00dfe 25, zvonek s n\u00e1pisem Bauer. Tlu\u010de mi srdce, p\u00e1r n\u00e1dech\u016f, v\u00fddech\u016f. Nepob\u00edr\u00e1m, \u017ee jsem tady. Ve V\u00eddni, na cest\u011b, u Stephanie. \u201eHello,\u201c ozve se ze sluch\u00e1tka a dve\u0159e zabzu\u010d\u00ed. Vch\u00e1z\u00edm dovnit\u0159 a m\u00e1m radost. Doufala jsem, \u017ee to bude ikonick\u00fd, a ono je. Prohl\u00ed\u017e\u00edm si interi\u00e9r secesn\u00edho domu s to\u010dit\u00fdm schodi\u0161t\u011bm, star\u00fdm v\u00fdtahem a vysok\u00fdmi stropy. Ve dve\u0159\u00edch s \u010d\u00edslem 25 stoj\u00ed Stephanie. Obj\u00edm\u00e1me se. Po\u0159\u00e1d nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee je to pravda. Jako bych ji nevid\u011bla desetilet\u00ed. Byt je je\u0161t\u011b ikoni\u010dt\u011bj\u0161\u00ed. Fot\u00edm si jeden detail za druh\u00fdm. U\u017e ani nev\u00edm, o \u010dem jsme mluvily. Pamatuju si jenom st\u0159\u00edpky prostoru, co d\u00fdch\u00e1 sedmdes\u00e1tkama. Plak\u00e1ty Led Zepellin, rasta ikon, kubistick\u00fd obrazy, fotky z cest. Minimalistickej masivn\u00ed n\u00e1bytek s du\u0161\u00ed. Starou televizi, video p\u0159ehr\u00e1va\u010d, stereo. So\u0161ky, d\u00fdmku a drobnosti ze v\u0161ech kout\u016f sv\u011bta. Kv\u011btiny, vrzaj\u00edc\u00ed parkety, barevn\u00fd zdi a sem tam n\u011bjak\u00fdho buddhu. A tu esenci, kter\u00e1 na m\u011b d\u00fdch\u00e1 a \u0161ept\u00e1: \u201etohle jsi ty, tohle je to, co chce\u0161 taky vybudovat, tohle chce\u0161 taky jednou m\u00edt.\u201c<\/p>\n\n\n\n
\u201eTady je tv\u016fj pokoj.\u201c Ukazuje mi Stephanie m\u00edstnost, kterou jinak vyu\u017e\u00edv\u00e1 jako svoji kancel\u00e1\u0159. Na palandu se leze po \u0161tafl\u00edch. Na zdi vis\u00ed ukrajinsk\u00e1 aktivistka s obna\u017een\u00fdm poprs\u00edm, jej\u00ed\u017e jm\u00e9no jsem zapomn\u011bla, a je to asi lep\u0161\u00ed, proto\u017ee je ve V\u00eddni tajn\u011b. Z dal\u0161\u00ed zdi m\u011b pozoruje sn\u011bd\u00fd mu\u017e s dredy, co nen\u00ed Bob Marley, ale dost mo\u017en\u00e1 je taky zn\u00e1mej. J\u00e1 ho nezn\u00e1m. Pod n\u00edm pytl\u00ed\u010dky od S s indickou alternativou Coldrexu. Pos\u00edl\u00e1m Pur\u00ed p\u00e1r fotek, kter\u00fd mi n\u00e1padn\u011b p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed guest house v\u00edde\u0148sk\u00fd Hare Krishna komunity, ve kter\u00fdm se zrovna ubytov\u00e1v\u00e1. Jsou dv\u011b r\u00e1no, p\u0159ejeme si dobrou noc, \u0161plh\u00e1m po \u0161lafl\u00edch do postele, modl\u00edm se, abych nemusela v noci \u010d\u016frat, a sp\u00edm jako zabit\u00e1 a\u017e do 8.<\/p>\n\n\n\n
Je r\u00e1no. Lezu po \u0161tafl\u00edch dol\u016f, proto\u017ee u\u017e mus\u00edm \u010d\u016frat. Cvi\u010d\u00edm j\u00f3gu, medituju, sn\u00edd\u00e1m a po dlouh\u00fd, hodn\u011b dlouh\u00fd dob\u011b, p\u00ed\u0161u den\u00edk. Johnny Cash v u\u0161\u00edch. Jako bych na\u0161la dal\u0161\u00ed ztracenou \u010d\u00e1st sama sebe. U\u017e jsem pot\u0159ebovala tenhle \u00fat\u011bk z Prahy jako s\u016fl. Stephanie vst\u00e1v\u00e1 na \u010dtvrtej bud\u00edk, tak\u017ee moje obavy, \u017ee jsem j\u00ed budila vrz\u00e1n\u00edm parket jsou ty tam. Odkl\u00e1d\u00e1m notebook, pov\u00edd\u00e1me a pl\u00e1nujeme den. Jinak jsem po\u0159\u00e1d jako pra\u0161t\u011bn\u00e1, ale to se vst\u0159eb\u00e1. Obl\u00e9k\u00e1me se a vyr\u00e1\u017e\u00edme na proch\u00e1zku V\u00eddn\u00ed. Fot\u00edm si v\u00fdlohy, fot\u00edm si n\u00e1s , fot\u00edm si parlament, v\u00e1no\u010dn\u00ed trhy a koloto\u010d. V\u00edc soust\u0159ed\u011bn\u00e1 jsem ale konverzaci se Stephanie a svoje my\u0161lenky.<\/p>\n\n\n\n
Je zata\u017eeno a sychravo. A my prob\u00edr\u00e1me jednu krizi za druhou. Mluv\u00edme o Moiresu a o tom, jak \u0158ekov\u00e9 nemaj perspektivu. Mluv\u00edme o podivnostech, co se staly v na\u0161\u00ed tamn\u00ed komunit\u011b. Mluv\u00edme o mn\u011b a moj\u00ed perspektiv\u011b, kter\u00e1 je taky v trosk\u00e1ch. A taky o spoust\u011b dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00fd rovnou pou\u0161t\u00edm druh\u00fdm uchem ven. Stephanie je toti\u017e upov\u00eddanej bl\u00ed\u017eenec, tak\u017ee si j\u00ed ob\u010das nech\u00e1v\u00e1m jako podcast, zat\u00edmco kouk\u00e1m po lidech, po domech a po pam\u00e1tk\u00e1ch. Stephanie mi rad\u00ed jin\u00fdmi slovy to sam\u00fd, co v\u010dera Pur\u00ed. Co\u017e je ostatn\u011b to, co jsem si sama myslela, ale asi jsem pot\u0159ebovala utvrdit. Stephanie je produk\u010dn\u00ed, hard worker, pragmatik a celo\u017eivotn\u00ed freelancer. Tak\u017ee m\u011b hezky uzem\u0148uje. Klade mi na srdce, a\u0165 hlavn\u011b vyd\u011bl\u00e1v\u00e1m pen\u00edze, proto\u017ee bez pen\u011bz nen\u00ed svoboda. A\u0165 se soust\u0159ed\u00edm na pr\u00e1ci a na sebe. A\u0165 nekouk\u00e1m na s\u00edt\u011b a nerozptyluju se t\u00edm, co maj\u00ed a d\u011blaj\u00ed ostatn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
\u201eNeexistuje nic, co by se nedalo zvl\u00e1dnout.\u201c Zav\u00edr\u00e1 mi rovnou cestu k nekonstruktivn\u00ed beznad\u011bji. \u201eMus\u00ed\u0161 m\u00edt n\u011bco fixn\u00edho. J\u00e1 m\u011bla v\u017edycky byt a p\u0159\u00edjem. A ten zbytek, ten u\u017e nech\u00e1\u0161 otev\u0159enej a uvid\u00ed\u0161, co se bude d\u00edt. Pot\u0159ebuje\u0161 m\u00edt n\u011bjakou z\u00e1kladnu, ke kter\u00fd se vrac\u00ed\u0161, a ze kter\u00fd si jezd\u00ed\u0161 do sv\u011bta pro inspiraci, z\u00e1\u017eitky a energii.\u201c A proto\u017ee jsem se v\u010dera rozhodla, \u017ee Stephanie je m\u016fj novej idol, beru si jej\u00ed rady k srdci. Robert Vlach ostatn\u011b \u0159\u00edkal, \u017ee je d\u016fle\u017eit\u00fd m\u00edt mentora. A pak se bav\u00edme o freelancingu, o dan\u00edch, o poji\u0161t\u011bn\u00ed, o smlouv\u00e1ch a o dobr\u00fdm jm\u00e9nu. O tom, jak je to v Rakousku a v \u010cesku. O tom, jak to m\u00e1m te\u010f j\u00e1, a o tom, jak to m\u011bla v m\u00fdm v\u011bku Stephanie. Shodneme se, \u017ee zam\u011bstn\u00e1n\u00ed nen\u00ed pro n\u00e1s. Stejn\u011b jako \u017ee nejlep\u0161\u00ed je cestovat, vid\u011bt to v\u0161ude trochu s odstupem a br\u00e1t si z toho to, co chceme. \u017de b\u00fdt p\u0159\u00edli\u0161 dlouho na jednom m\u00edst\u011b n\u00e1m nesv\u011bd\u010d\u00ed a \u017ee v\u0161ude to m\u00e1 svoje mouchy.<\/p>\n\n\n\n
Fot\u00edm ukrajinsk\u00fd p\u00e1r p\u0159ed parlamentem. Uprost\u0159ed trh\u016f zaslechneme \u0159e\u010dtinu. Stephanie se podivuje ozbrojen\u00fdm policist\u016fm p\u0159ed vchodem do kostela. \u201eNa to nejsme v Rakousku zvykl\u00ed.\u201c Pak si objedn\u00e1v\u00e1 po sedmi letech sv\u016fj prvn\u00ed sva\u0159\u00e1k. Stoj\u00ed sedm euro. Pov\u00edd\u00e1 o tom, \u017ee je r\u00e1da, \u017ee se rozhodla z\u016fstat u dokumentu, i kdy\u017e se v\u0161ichni kolem nadchli do feature filmu a dokumenty byly h\u016f\u0159 placen\u00fd. A \u017ee po letech vlastn\u011b vyd\u011bl\u00e1v\u00e1 v\u00edc ne\u017e oni, proto\u017ee u dokumentu nikdo nez\u016fstal, a j\u00ed tak zbyly v\u0161echny zak\u00e1zky. Mezi sva\u0159\u00e1kem a bratwurstem se konverzace to\u010d\u00ed okolo Stephanie nov\u00e9ho asistenta \u0160tefana. \u0160tefanovi je 28, nepracuje pr\u00fd a\u017e tak excelentn\u011b, ale je to stra\u0161n\u011b skv\u011blej a usm\u011bvavej kluk. Chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jestli se m\u00e1m do\u017eadovat sezn\u00e1men\u00ed, a pak to rad\u0161i pust\u00edm.<\/p>\n\n\n\n
Tradi\u010dn\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e1 klob\u00e1sa je pr\u00fd ta se s\u00fdrem uvnit\u0159, ale ta zrovna nen\u00ed hotov\u00e1. Tak\u017ee kon\u010d\u00edm s bratwurstem. S ho\u0159\u010dic\u00ed a k\u0159enem na t\u00e1cku. Bez chleba. Tentokr\u00e1t zvl\u00e1d\u00e1m svoje stravovac\u00ed z\u00e1sady udr\u017eiteln\u011b udr\u017eovat. Jedna fotka s \u010dervenou ma\u0161l\u00ed na dom\u011b uprost\u0159ed k\u0159i\u017eovatky. R\u016f\u017eov\u00e1 kav\u00e1rna Aida. Je to \u0159et\u011bzec, ve kter\u00fdm pracovala Stephanie teta. Ta, co s n\u00e1mi ve\u010der bude slavit V\u00e1noce. Z\u00e1chody jsou \u0161pinav\u00fd, pochcan\u00fd a bez toale\u0165\u00e1ku. Obsluha, v\u010detn\u011b ob\u00e9zn\u00edho asi 20ti let\u00e9ho mlad\u00edka, je komplet v r\u016f\u017eov\u00e9. Pov\u00edd\u00e1m Stephanie o tom, \u017ee v \u010cesku pijeme v\u00edde\u0148skou k\u00e1vu. Tady se v\u00edde\u0148sk\u00e1 k\u00e1va jmenuje Einspanner. Co\u017e znamen\u00e1 jednosp\u0159e\u017een\u00ed. Jako sp\u0159e\u017een\u00ed s jedn\u00edm kon\u011bm.<\/p>\n\n\n\n
Zat\u00edmco piju svoje jednosp\u0159e\u017een\u00ed a kouk\u00e1m kolem po lidech, Stephanie rozj\u00edm\u00e1 nad t\u00edm, jestli k\u00e1vu skute\u010dn\u011b p\u0159ivezli do V\u00eddn\u011b Turci, jak \u0159\u00edkal Sokratis. Sokratis se toti\u017e v historii vyzn\u00e1. \u017de pr\u00fd Turci na \u00fastupu nem\u011bli \u010das a tak nechali k\u00e1vu ve sv\u00fdch stanech, kde ji objevila rakousk\u00e1 arm\u00e1da. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edch deset minut se bav\u00edme p\u0159edstavou rakousk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed odkl\u00e1daj\u00ed zbroj a sed\u00ed, nohu p\u0159es nohu, kolem r\u016f\u017eov\u00fdch stole\u010dk\u016f, mezi ukazov\u00e1\u010dky a palci dr\u017e\u00ed \u0161\u00e1le\u010dky a usrk\u00e1vaj\u00ed k\u00e1vu, je\u017e dol\u00e9vaj\u00ed ze zdobn\u00fdch orient\u00e1ln\u00edch d\u017eezv. Geni\u00e1ln\u00ed Turci.<\/p>\n\n\n\n
Vst\u00e1v\u00e1me od k\u00e1vy a vyr\u00e1\u017e\u00edme vst\u0159\u00edc domovu. Cestou probereme n\u011bkolik dal\u0161\u00edch \u017eivotn\u00edch dramat a ocitneme se na d\u011btsk\u00e9 m\u0161i v polsk\u00e9m kostele. \u201eCo znamen\u00e1 tenhle n\u00e1pis?\u201c \u201eLavice jsou vyh\u0159\u00edvan\u00e9.\u201c Po prvn\u00ed p\u00edsni a modlitb\u011b odch\u00e1z\u00edme. Jakmile vejdeme do bytu, rozezn\u00ed se zvonek. Je to teta Hilda, kter\u00e1 d\u0159\u00edv pracovala v Aida caf\u00e9 a dnes s n\u00e1mi bude ve\u010de\u0159et. Dorazila o hodinu a p\u016fl d\u0159\u00edv, a Stephanie je z toho trochu rozhozen\u00e1. J\u00e1 vyu\u017e\u00edv\u00e1m \u0161ance, nech\u00e1v\u00e1m je v kuchyni pov\u00eddat si n\u011bmecky u va\u0159en\u00ed a jdu si d\u00e1t \u0161lof\u00edka.<\/p>\n\n\n\n
Jsem v \u0161oku. Kdy\u017e mi Stephanie \u0159\u00edkala, \u017ee s n\u00e1mi bude na V\u00e1noce jej\u00ed devades\u00e1tilet\u00e1 teta, kter\u00e1 nemluv\u00ed anglicky, m\u011bla jsem v hlav\u011b trochu jin\u00fd obr\u00e1zek. Teta Hilda je neuv\u011b\u0159iteln\u011b vit\u00e1ln\u00ed, \u0161ik, usm\u011bvav\u00e1 a vypad\u00e1 tak maxim\u00e1ln\u011b na sedmdes\u00e1t. Zase jsem pro jednou n\u011bkde, kde nerozum\u00edm jazyku, a zase si to u\u017e\u00edv\u00e1m. Tolik prostoru pro pozorov\u00e1n\u00ed gest, v\u00fdraz\u016f a vn\u00edm\u00e1n\u00ed v\u0161eho, co se d\u011bje mimo slova a t\u00e9mata konverzac\u00ed. Stephanie ale hodn\u011b p\u0159ekl\u00e1d\u00e1. A k \u0161oku n\u00e1s obou teta Hilda ob\u010das pronese v\u011btu anglicky, dokonce \u010dasuje. No pros\u00edm! P\u0159ip\u00edj\u00edme \u0161ampusem (i ten si dneska lajsnu).<\/p>\n\n\n\n
Po hodn\u011b dlouh\u00fd dob\u011b si zas p\u0159ijdu norm\u00e1ln\u00ed. Pochybnosti, frustrace a strach se b\u011bhem dne pomali\u010dku rozplynuly. A j\u00e1 zas vid\u00edm a vn\u00edm\u00e1m to, co mi posledn\u00ed roky daly. Co jsem stihla, za\u017eila, z\u00edskala a nau\u010dila se. Cestovatesk\u00fd prost\u0159ed\u00ed mi zase pomohlo uvid\u011bt to, \u010deho si ob\u010das v pra\u017esk\u00fdm byt\u011b nev\u0161imnu. Pomalu se posouv\u00e1m vst\u0159\u00edc sm\u00ed\u0159en\u00ed. Pomalu si za\u010d\u00edn\u00e1m v\u00e1\u017eit i t\u011bch dvou zd\u00e1nliv\u011b pr\u00e1zdn\u00fdch let str\u00e1ven\u00fdch na hlubok\u00fdm dn\u011b. D\u00edv\u00e1m se do zrcadla a vid\u00edm, jak moc jsem zest\u00e1rla. Tady jsem d\u00edky konverzac\u00edm a vzpom\u00ednk\u00e1m hodn\u011b bl\u00edzko t\u00fd t\u0159iadvacetilet\u00fd hol\u010din\u011b, co odjela dob\u00fdt sv\u011bt. Kouk\u00e1m do zrcadla a vid\u00edm j\u00ed a vid\u00edm sebe a vid\u00edm to velk\u00fd velik\u00fd, co v\u011bd\u00ed jenom ony dv\u011b. To, co pro\u017eily, zat\u00edmco se nikdo ned\u00edval. Nev\u00edm, jestli jsem je\u0161t\u011b na\u0161tvan\u00e1 a frustrovan\u00e1 nebo smutn\u00e1 a zklaman\u00e1. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b jsem ale dojat\u00e1. \u017divot je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u011bc.<\/p>\n\n\n\n
Stephanie vzpom\u00edn\u00e1 na d\u011btstv\u00ed s tetou. O tom, k n\u00ed jezd\u00edvala na vesnici. Jak teti\u010dka byla p\u0159\u00edsn\u00e1 a zlobila se na Stephanie, kdy\u017e jezdila s klukama na kolech a pozd\u011bji na motork\u00e1ch, kter\u00e9 opravovali ve sklep\u011b. Dnes u\u017e pr\u00fd tak p\u0159\u00edsn\u00e1 nen\u00ed. Teda Hilda i jej\u00ed sestra \u2013 maminka Stephanie, kter\u00e1 u\u017e je po smrti \u2013 jsou p\u016fvodem Chorvatky. Poch\u00e1zej\u00ed z rodin, kter\u00e9 byly za Rakouska Uherska p\u0159es\u00eddleny na ji\u017en\u00ed okraj V\u00eddn\u011b. Dodnes je tam chorvatsk\u00e1 komunita. Stephanie je na svoje ko\u0159eny py\u0161n\u00e1. D\u00e1v\u00e1me si d\u00e1rky. Je\u0161t\u011b p\u0159ed ve\u010de\u0159\u00ed. U sektu. Stephanie mi koupila v\u00e1no\u010dn\u00ed pono\u017eky na Kr\u00e9t\u011b. Rovnou si je nandav\u00e1m a ob\u011b d\u00e1my se na chv\u00edli bav\u00ed m\u00fdmi dlouh\u00fdmi chodidly a ptaj\u00ed se m\u011b, jak to m\u00e1m s botama. \u201eSand\u00e1ly jsou probl\u00e9m,\u201c p\u0159izn\u00e1v\u00e1m. D\u00e1v\u00e1m Stephanie spole\u010dnou fotku se Sokratisem a pr\u016fvodce po Sic\u00edlii. Spole\u010dn\u011b se slibem, \u017ee kdyby pot\u0159ebovala n\u011bkoho, kdo ji bude dr\u017eet za ruku, a\u017e se tam poprv\u00e9 vyd\u00e1, jsem in. A\u017e te\u010f si v\u0161\u00edm\u00e1m, \u017ee pr\u016fvodce je v \u010de\u0161tin\u011b. Ups. Ale Stephanie trv\u00e1 na tom, \u017ee si ho nech\u00e1. Pr\u00fd o d\u016fvod v\u00edc, abych jela s n\u00ed. V\u0161echny jsme dojat\u00e9. Tet\u011b Hild\u011b cel\u00fd ve\u010der z\u00e1\u0159\u00ed o\u010di.<\/p>\n\n\n\n
P\u0159esouv\u00e1me se ke stolu. J\u00edme pe\u010den\u00e1 ku\u0159ec\u00ed stehna se zeleninou v \u0159eck\u00e9m stylu (zape\u010den\u00e9 brambory, cuketa, lilek, cibule, olivov\u00fd olej a \u0159eck\u00e9 ko\u0159en\u00ed, kter\u00e9 Stephanie dovezla z Kr\u00e9ty). Pt\u00e1m se na rakousk\u00e9 v\u00e1no\u010dn\u00ed tradice. Jednozna\u010dn\u011b typick\u00e9 j\u00eddlo pr\u00fd nemaj\u00ed a podivuj\u00ed se na\u0161emu kaprovi. \u201eTen se tady mo\u017en\u00e1 jedl d\u0159\u00edv, tak v sedmdes\u00e1tk\u00e1ch, te\u010f u\u017e to nikdo ned\u011bl\u00e1.\u201c A kdy\u017e pov\u00edd\u00e1m o tom, jak prod\u00e1v\u00e1me kapry v k\u00e1d\u00edch na ulici a nos\u00edme si je dom\u016f v igelitk\u00e1ch, kde je \u017eiv\u00e9 strk\u00e1me do vany, m\u00e1m pocit, \u017ee jsem p\u0159ijela ze st\u0159edov\u011bku.<\/p>\n\n\n\n
Teda Hilda se pt\u00e1, jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee takov\u00e1 hezk\u00e1 mlad\u00e1 holka jako j\u00e1 nem\u00e1 p\u0159\u00edtele. \u201eM\u00e1m takov\u00fd obdob\u00ed, kdy pot\u0159ebuju b\u00fdt sama.\u201c Pov\u00edd\u00e1m a teta Hilda to nech\u00e1pe, ale ne\u0159\u00edk\u00e1 nic. Na opl\u00e1tku se pt\u00e1m, jak je mo\u017en\u00fd, \u017ee takov\u00e1 \u0161ik holka, jako je ona, nem\u00e1 p\u0159\u00edtele. \u201eByla jsem dvakr\u00e1t vdan\u00e1.\u201c Odpov\u00edd\u00e1 teta a a\u010dkoli m\u00e1m ot\u00e1zky, ne\u0159\u00edk\u00e1m nic. Stephanie i Hilda jsou bezd\u011btn\u00e9 a nemaj\u00ed rodinu mimo sebe navz\u00e1jem. Cel\u00fd ve\u010der se chci zeptat, jak\u00fd to je, proto\u017ee i tohle t\u00e9ma je pro m\u011b aktu\u00e1ln\u00ed. A nakonec to nech\u00e1m b\u00fdt, proto\u017ee jsou V\u00e1noce a atmosf\u00e9ra je bezstarostn\u00e1. Tak jenom d\u00fdch\u00e1m, pozoruju a sm\u011bju se zp\u00e1tky.<\/p>\n\n\n\n
Stephanie a Hilda jed\u00ed vanilkovou zmrzlinu s hork\u00fdmi malinami. Jako kdy\u017e byla Stephanie mal\u00e1. J\u00e1 piju espresso a chvilku m\u00e1m tane\u010dn\u00ed n\u00e1ladu. Teta Hilda se bal\u00ed. Chci j\u00ed pomoct zapnout kab\u00e1t, ale m\u00e1m strach aby j\u00ed to neurazilo, jak moc vit\u00e1ln\u00ed je. Zat\u00edmco Stephanie objedn\u00e1v\u00e1 tax\u00edk a j\u00e1 se sm\u011bju od ucha k uchu, teta Hilda se ke mn\u011b obrac\u00ed: \u201eCan I kiss you?\u201c \u201ePros\u00edm!\u201c Lou\u010d\u00edme se. \u0158\u00edk\u00e1m j\u00ed, \u017ee jsem ji r\u00e1da poznala a p\u0159ipom\u00edn\u00e1m, \u017ee s n\u00ed za rok zase po\u010d\u00edt\u00e1m, tak a\u0165 na sebe d\u00e1 pozor. Pap\u00e1!<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Od st\u0159edy m\u00e1m krizi. Velikou. Nem\u016f\u017eu se zbavit pocitu, \u017ee jsem p\u0159ed rokem a p\u016fl v Matale zvolila \u0161patnou cestu. A \u017ee to determinovalo celej n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok a p\u016fl. \u017de jsem ztratila \u010das. \u017de jsem na tom mohla b\u00fdt u\u017e daleko l\u00edp. \u017de to nemuselo bejt tak moc fucked up. Ztracen\u00e1 ve spir\u00e1le coby kdyby. […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":16,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":true,"template":"","format":"standard","meta":{"om_disable_all_campaigns":false,"_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"_uf_show_specific_survey":0,"_uf_disable_surveys":false,"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"aioseo_notices":[],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1"}],"collection":[{"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=1"}],"version-history":[{"count":25,"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":230,"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/posts\/1\/revisions\/230"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/media\/16"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=1"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcategories&post=1"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/odplicazesrdce.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Ftags&post=1"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}